Školní vzdělávací program
1. 2. Předkladatel – základní údaje
1. 3. Zřizovatel školy
1. 4. Organizační schéma školy
2. Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu
2. 1. Stručná charakteristika školy
2. 3. Pedagogičtí pracovníci
2. 4. Rodiče, žáci
2. 5. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3. Učební plán
4. Učební osnovy
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Školní vzdělávací program ( dále jen ŠVP ) vychází z koncepce Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upraveného pro žáky s mentálním postižením ( dále jen RVP – LMP ). Při tvorbě ŠVP jsme vycházeli z nutnosti přizpůsobit výuku současným podmínkám a požadavkům, přičemž jsme respektovali určitá specifika a omezení našich žáků. Program navazuje na dlouhodobě pozitivní vnímání jejich možností a schopností, tedy na zdůrazňování jejich kladů a dosažených výkonů
na úkor negativního popisu jejich neschopnosti.
Koncepce školy, celkové pojetí a cíle ŠVP vycházejí ze základních charakteristik, které definují jak směřování školy, tak i specifika výchovy a vzdělávání žáků s postižením.
Jsme škola speciální
Tato charakteristika se může jevit jako zavádějící vzhledem k nově zavedeným názvům jednotlivých typů škol. „Speciální“ však chápeme ve smyslu nutně odlišného přístupu k žákům se sníženými rozumovými schopnostmi či jinak handicapovaným a ve smyslu využívání speciálních metod a postupů
při výuce těchto žáků. Škola poskytuje dětem základní vzdělání, pojetí ŠVP však zohledňuje individuální limity dané konkrétní mírou postižení či znevýhodnění a její značnou diferenciací v rámci jednotlivých ročníků. Cílem je tedy dosažení co nejvyšší možné úrovně základního vzdělání s přihlédnutím k možnostem a schopnostem jednotlivých žáků.
Jsme škola „rodinná“
Vzhledem k menšímu počtu žáků panuje ve škole i v jednotlivých třídách „rodinná“ atmosféra.
Každý vyučující zná většinu žáků školy, jejich klady a nedostatky. Žáci znají dobře všechny zaměstnance školy, na každého z nich se mohou kdykoli obrátit s žádostí o radu či pomoc. Mezi žákem a pedagogem je budován pocit vzájemného respektu a důvěry. Žáci jsou vedeni k pocitu sounáležitosti a spoluodpovědnosti za „svou“ školu, podílejí se na její výzdobě a údržbě. Estetické prostředí a celkové klima školy navozují pocit bezpečí a pohody. Atmosféra školy je určující pro naplňování všech klíčových kompetencí, především pak kompetencí komunikativních, sociálních a personálních.
Rodiče, pokud chtějí, mohou být plnohodnotnými účastníky veškerého dění ve škole. Kromě návštěv školy či organizace školních i mimoškolních akcí se mohou do jisté míry spolupodílet na tvorbě individuálních vzdělávacích plánů či na určování vhodných strategií při řešení prospěchových nebo kázeňských problémů svých dětí. Kdykoli též mohou projevit výhrady vůči práci školy či nesouhlas se zvolenými metodami a postupy, přičemž jejich názory a podněty nesmí zůstat nevyslyšeny.
Jsme škola otevřená
Otevřenost chápeme nejen jako zpřístupnění informací o naší škole směrem ven, ale i jako permanentní otevření se informacím, novým trendů, podnětům, metodám a široké spolupráci s veřejností, organizacemi a institucemi.
Na webových stránkách chceme informovat veřejnost o dění ve škole, o všech významných změnách a o ..uskutečňovaných i připravovaných akcích. Výhledově pak plánujeme zřídit rubriku věnovanou dotazům, návrhům a připomínkám rodičů i ostatní veřejnosti.
Chceme také získávat více sponzorů a sympatizujících jednotlivců či institucí, podílejících se buď na jednotlivých akcích, nebo na zkvalitňování prostředí školy.
Pokud dostatečný počet žáků a jejich zákonných zástupců projeví zájem, zajišťujeme v rámci našich možností zájmové kroužky. Pro jejich činnost se škola snaží vytvářet potřebné podmínky a získávat schopné pracovníky z řad našich pedagogů nebo veřejnosti. Touto oblastí je otevřen prostor nejen pro mimoškolní práci učitelů a jejich neformální setkávání se žáky, ale také pro možnou konkrétní pomoc škole ze strany rodičů, zájmových organizací a dalších přátel školy. Zapojení žáků do zájmových kroužků v mimoškolní době má i prokazatelný preventivní význam v oblasti sociálně patologických jevů,
neboť dětem otvírá a naznačuje možnosti aktivního a smysluplného využívání volného času.
Výsledky naší práce chceme i nadále prezentovat na „otevřených dnech“ (např. vánoční výstava, sportovní soutěže, odpoledne s rodiči aj.)
Jsme škola respektu a tolerance
Jsme přesvědčeni, že nejužitečnějším přístupem ke zdolávání obtížných úkolů je takový vztah mezi učiteli a žáky i mezi žáky navzájem, v němž jeden respektuje druhého. Ve vzdělávacím procesu nejde pouze o vědomosti, dovednosti a výkony, ale také o postoje, názory a hodnotovou orientaci.
Jsme školou s dětmi s různým oslabením, s různým handicapem. Je proto naší povinností snažit se jim být vzorem příkladného chování k druhým, vzorem pro respektování jejich osobnosti a uznávat je „takové, jaké jsou“.
Pokládáme za velmi důležité, aby se v průběhu školní docházky nestálé a mnohdy povrchní vztahy mezi spolužáky proměňovaly na skutečně partnerské. Partnerství by se mělo projevovat vzájemnou ohleduplností, tolerancí, ochotou druhému pomoci a povzbudit ho, schopností spolupracovat při práci, ale i zvládáním konfliktních situací. Nechceme dávat žádný prostor agresivitě, šikaně a přetvářce.
Chceme hledat možnosti aktivnějšího zapojení do projektů a programů, které jsou zaměřeny na prevenci sociálně patologických jevů – kriminalitě, drogové závislosti a xenofobii. Do projektů, které napomáhají poznávání a chápání kulturních odlišností, rozvoji přátelství a vytváření šetrného vztahu k přírodě i lidským výtvorům.
Jsme škola pro skutečný život
Lidé s jakoukoli formou postižení jsou vždy ve svém životě určitým způsobem znevýhodněni vůči ostatní populaci. Ne jinak je tomu i u našich žáků. Naším cílem je toto znevýhodnění v co největší míře eliminovat a co nejlépe připravit děti pro vstup do reálného života. Kromě přípravy na zvládání
běžných i náročných životních situací je to především jejich nasměrování a motivace k dalšímu vzdělávání. Žáci po ukončení docházky v ZŠ praktické nejčastěji nastupují do učebních oborů v odborných učilištích, výjimečně do praktických škol. Někteří absolventi v minulosti dosáhli i středoškolského vzdělání. V posledních letech pokračuje většina vycházejících žáků v dalším vzdělávání na odborných učilištích.
Vzdělávací program vychází z teoretických poznatků nezbytných pro získání základního vzdělání, směřuje však především k získání praktických návyků a dovedností, důležitých pro zapojení žáků do běžného života a následně i do pracovního procesu. V rámci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce,
jejíž hodinové dotace jsou oproti běžné ZŠ výrazně navýšeny, si žáci postupně osvojují základy všech běžných domácích činností, jednoduchých řemeslných dovedností, později i odborných řemeslných prací. Velký důraz je kladen též na rodinnou a sexuální výchovu, péči o dítě a výchovu ke zdravému životnímu stylu. V tomto směru se ve vzdělávacím plánu prolínají témata několika učebních oblastí.
Zvýšená pozornost je věnována pro život nezbytným komunikativním dovednostem. Tomu odpovídá i využití disponibilních hodin pro rozvoj především verbální komunikace v předmětech Český jazyk a Anglický jazyk, její používání a rozvoj v ostatních vzdělávacích oblastech.
Jsme škola blízká přírodě
Jak lokalita školy, tak znalosti a zkušenosti velké části pedagogů jsou dobrým předpokladem pro netradiční formy výuky a další aktivity směřující k poznávání přírody a k jejímu porozumění.
Naší snahou je přibližovat dětem skutečnou přírodu, její součásti a zákonitosti, objasnit jim vzájemné propojení a závislosti člověka a přírody. Hlavním cílem je pak vytvářet a podporovat pozitivní vztah ke všemu živému kolem nás. Tento vztah může být východiskem k utváření ostatních klíčových postojů, vztahů a hodnotových orientací.
Tento směr našeho snažení je realizován v rámci výuky příslušných předmětů, výuky v blocích, odpovídajících průřezových témat, školních projektů a praktických činností. V tomto navazuje vzdělávací program na několikaleté zkušenosti školy a její dlouhodobou profilaci. Výuka zahrnuje kromě teoretických poznatků též prožitkové situace při přímém kontaktu se zvířaty chovanými ve škole (ryby, hlodavci, plazi, domácí zvířata) a veškerou péči o ně. Do přímého kontaktu se živou přírodou přicházejí žáci při vyučovacích hodinách a dalších aktivitách v okolní přírodě. Environmentální výchova zahrnuje kromě jiného důsledné třídění odpadů a soustavné udržování přírodních lokalit v okolí školy. V rámci mezipředmětové spolupráce jsou žáci zapojováni do projektů dlouhodobě zkvalitňujících blízkou přírodu i prostředí školy (zahradní jezírko, tematické záhony, udržování naučné přírodovědné stezky,) a do tématických školních a třídních projektů.
V tomto směru ŠVP výrazně propojuje vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a svět práce a Člověk a společnost.
Obecně vzdělávací cíle
- umožnit žákům osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení
- podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
- vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
- rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
- připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
- vytvořit u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, být vnímavý a citlivý k lidem, svému prostředí a přírodě
- učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný
- vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, k jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
- pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti a reálné možnosti, uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
Pravidla pro hodnocení žákůZískávání podkladů pro hodnocení
- hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné
- žák musí vždy přesně vědět, zač je hodnocen, znát základní kritéria hodnocení
- hodnocení musí mít motivační charakter
- cílem hodnocení je poskytnout žákovi, případně rodičům, zpětnou vazbu
- žák by měl být hodnocen za to, co umí či dokáže, nikoli za chyby a nedostatky
- hodnocení a klasifikace by se měly vztahovat ke konkrétnímu pokroku ve znalostech, schopnostech a dovednostech, nemělo by docházet k subjektivnímu hodnocení osoby žáka a ke srovnávání s ostatními
- při hodnocení prospěchu žáka berou učitelé v úvahu rovněž jeho celkový přístup k danému problému, snahu, vůli, vytrvalost, zájem o probírané učivo, individuální možnosti a případné i momentální indispozice.
- při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňují učitelé vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt
- pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a na něž má druh a stupeň postižení nejmenší vliv
- učitel při hodnocení zohledňuje individuální zvláštnosti, stupeň postižení a objektivní možnosti každého žáka
- používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáka musí být v souladu se základní filozofií školního vzdělávacího programu
- hodnocení každého žáka by mělo směřovat k jeho schopnosti následného sebehodnocení
- soustavné diagnostické pozorování žáka
- soustavné sledování a zaznamenávání výkonů a pokroků žáka
- ústní a písemné zkoušení
- posuzování úrovně verbálního projevu
- posuzování grafického projevu, úpravy, pečlivosti
- průběžné vyhodnocování písemných, praktických a výkonostních zkoušek a testů
- posuzování výrobků i dílčích výsledků pracovních činností
- sledování míry zapojení v kolektivních činnostech a při skupinových pracích
- analýza výsledků vybraných činností žáka
- vyhodnocování reakcí a změn při cíleném výchovném působení
- sledování a zaznamenávání výkyvů a změn v chování žáka
- individuální pohovory se žáky, skupinové diskuze
- pohovory a rozbory s ostatními vyučujícími
- důsledná analýza výsledků psychologických a dalších odborných vyšetření
Všeobecná kritéria hodnocení
- naplňování klíčových kompetencí a výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů s přihlédnutím k míře postižení a dalším limitujícím faktorům
- individuální pokroky žáka
- úroveň komunikačních dovedností
- aktivita a zájem při řešení zadaných úkolů, činností a problémů
- schopnost sebepoznání a sebehodnocení
- kvalitativní změny v dovednostech a postojích
- míra samostatnosti a tvůrčího přístupu
- schopnost tolerance a vzájemné pomoci
- dosažená manuální zručnost a úroveň samostatnosti